THRASH METAL

Thrash metal je tvrdší odnoží heavy metalu, jeden z podžánrů extreme metalu. Jeho charakteristickým rysem je především agresivnější zvuk kytary a zpěvu a dodávání hardcore punkových vlivů do metalu.

Původ thrash metalu se dá vystopovat na konec 70. a začátek 80. let, kdy bylo mnoho skupin ovlivněno NWOBHM a prvky hardcore punku (nezvyklá tempa bicích) a tím vytvořili nový styl, který se vyvinul v samostatné hnutí, nezávislé od punku. Na rozdíl od svého nejbližšího příbuzného, speed metalu, je tento styl o dost agresivnější a spontánnější. Jde o významný přechod z jedné metalové kategorie do druhé, která je ovlivněna i jinými styly, jako např. klasickou hudbou a jazzem.

Thrash metal je založený na rychlém tempu, rychlých či komplikovaných rytmicky sekaných kytarových riffech, občas na pozadí kytarových sól. Právě rychlost a členitá rytmická struktura skladeb je to, co běžně definuje thrash metal. Také se vyznačuje rychlým, šíleným, intenzívním bubnovaním (thrashoví bubeníci často používají dvojpedálové bicí).

Začátkem 90. let dosáhl thrash metal svého vrcholu popularity a následně začal upadat. Kapely co zůstaly věrné stylu, další nové kapely a obrovská masa příznivců (známí jako thrasheri) ho udržují při životě dodnes.

Poprvé byl termín thrash metal použit v recenzi na album Spreading the Disease (1985) od skupiny Anthrax. Právě Anthrax byli v osmdesátých letech, spolu se Slayer, Exodus a Testament, Metallicou a Megadeth považováni za průkopníky thrash metalu. Mezi vůbec nejklasičtější alba jsou všeobecně považována hlavně Reign in Blood (1986) od Slayer, dále Master of Puppets (1986) od Metallicy, debut Bonded by Blood (1985) od Exodus a z Evropy hlavně „Eternal Devastation“ (1986) od Destruction nebo „Pleasure to Kill“ (1986) od Kreator. Nejznámější Evropské a zárovneň Německé kapely jsou Destruction, Kreator a Sodom, které dodnes hrají. Nejznámějšími českými thrash metalovými kapelami jsou Arakain a Debustrol.

I když se pro většinu fanoušků historie thrash metalu začíná psát rokem 1981, skutečné počátky tohoto stylu se datují o mnoho dřív: první riff písně „Symptom of the Universe“ (1975) legendárních Black Sabbath je pravděpodobně jeden z prvních thrashových riffů, i když jejich písně „Into the Void“ a „Children of the Grave“ (obě 1971) měli také velký význam pro rozvoj thrashe. Jiní znalci poukazují na skladbu „Stone Cold Crazy“ (1974) od anglických Queen, která byla na svou dobu neobyčejně tvrdá a rychlá a později ji do svého repertoáru zařadila nejúspěšnější a nejznámější dříve thrashová skupina Metallica. Podobná této byla i píseň „Modern Times Rock And Roll“ z prvního alba Queen (1973). Nejrychlejší ukázky rané thrashové muziky měla na svém albu pravděpodobně německá progresivní parta Night Sun. Nebylo by na škodu vzpomenout také Iggyho Popa a jeho kapelu The Stooges, kteří svými skladbami „I Got a Right“ a „Gimme Some Skin“ hluboce ovlivnili Motörhead.

Newyorská kapela Overkill (název si zvolili podle alba Motörhead Overkill, 1979) v roce 1981 napsala song „Unleash the Beast Within“, který je považován za první skutečnou thrashovou skladbu. O něco později kapela Leather Charm, ve které působil James Hetfield, napsala skladbu „Hit the Lights“. Když se kapela rozpadla, James ji zařadil do repertoáru své další skupiny Metallica. Skupina Metal Church v letech 1980-81 vyprodukovala několik proto-thrash-metalových skladeb, podobných pokusům rané Metallicy a Overkillu.

První thrash-metalové demo nahráli pravděpodobně Metal Church pod názvem Red Skies koncem roku 1981. Toto instrumentální demo nezískalo většího ohlasu, na rozdíl od jejich dalšího dema z října 1982 Four Hymns.

Metallica přišla na thrashovou scénu jako druhá (demo Power Metal v dubnu 1982, a potom No Life 'til Leather v červenci) a první se studiovým albem (Kill 'Em All, července 1983). V Evropě mezitím Artillery nahráli demo We Are the Dead, silně ovlivněné tvorbou Black Sabbath; nebylo proto tak rychlé jako americký thrash, i když mělo podobné riffy jako Metallica.

Thrash metal se vynořil okolo roku 1984, když Anthrax přišli se svou hymnou „Metal Thrashing Mad“, Overkill vydali své druhé demo Feel the Fire a Slayer nahráli směrodatné Haunting the Chapel. Tento vývoj vedl k temnějšímu a tvrdšímu thrashi, což se odrazilo na albech Exodus (Bonded by Blood) a Slayer (Hell Awaits). V Německu Destruction vydali svůj debut Eternal Devastation. V Kanadě Eudoxis, kteří se proslavili vystupováním v plné zbroji, kovových cvokách a s bicími z nerezové oceli, vynesli na světlo světa demo Metal Fix (1985). Také Megadeth, kapela, kterou zformoval bývalý člen Metalliky Dave Mustaine, debutovali se svou nahrávkou Killing Is My Business... and Business Is Good!. Megadeth zkombinovali thrash-metalové riffy se sóly podobné Judas Priest a tento koncept nejlépe zrealizovali roku 1990 na nahrávce Rust in Peace.

Dalším milníkem se stal rok 1986. Několik nejlepších thrash-metalových alb všech dob bylo vydáno právě v tomto roce. Dark Angel vydali své podceňované album Darkness Descends, jeden z nejtvrdších a nejrychlejších thrash-metalových alb všech dob. Slayer přišli s dnes už klasickým Reign in Blood a němečtí thrasheři Kreator vydali brutální výtvor Pleasure to Kill, čímž ovlivnili death metal. Megadeth vydali desku Peace Sells... But Who's Buying?, Metallica své legendární album Master of Puppets a Nuclear Assault přišli s punk/thrashovým Game Over.

Roku 1987 Anthrax vydali své nejúspěšnější album Among the Living, kterým se jim znova otevřela thrashová scéna. Jejich skladby byly trochu „melodičtější“ než to bylo v té době v thrashi běžné, a to hlavně zásluhou chytlavých riffů a melodičtějším ne tolik "štěkaným" zpěvem. Také jejich pojetí textů se lišilo od jiných thrashových kapel té doby. Jiné skupiny braly texty vážněji, zatímco texty Anthrax hraničili s idiotizmem (především ve skladbách: N.F.L., I Am the Law, A Skeleton In the Closet - všechny z alba Among the Living). Jejich texty ještě doplňovali humorné vystoupení na podiích.

V roce 1987 vydali svůj debut američtí thrasheři Testament, The Legacy. Testament všeobecně kladli důraz na progresivnější prvky thrash metalu, jejich skladby byly oproti konkurenci melodičtější. Texty se zaobírali především okultní a satanistickou tematikou, což bezpochyby ovlivnilo textovou stránku death metalu.

V polovině 80. let se thrash metal začal dělit na vícero stylů a měl vliv na množství skupiny, např. Death a Possessed. Possessed patří mezi první death-metalové kapely; roku 1984 vydali svoje první demo v thrash-metalovém stylu, ale s o dost temnějším zvukem. Takovýto temný thrash se začal nazývat death metal.

V roce 1988 Suicidal Tendencies, kteří byli předtím poctivou hardcore kapelou, vydali své první album u velké společnosti - How Will I Laugh Tomorrow If I Can't Even Smile Today?. Album mělo thrashové kytarové riffy a zvuk byl celkově „metalový“, s o dost komplikovanější strukturou skladeb než na předchádzejících albech a vzhledem na kořenu kapely v hardcore byly skladby melodické a měly chytlavé refrény.

Okolo roku 1988 už byl thrash nasycený novými kapelami, ale klasické počiny se nepřestávaly nahrávat. Třetí album Sepultury, Beneath the Remains (1989) kapele přinesl pozornost mainstreamového publika. Vio-lence vydali album Eternal Nightmare (1988), které v sobě spojuje nekompromisnost thrashových riffů s hardcorovými vokály.

Progresívní album Rust in Peace (1990) se do dnešního dne považuje za nejvydařenější kousek Megadeth. Svou skladbou „One“ z alba ...And Justice for All (1988), s extrémně komplexní strukturou skladby, Metallica položila základy progresivního metalu.

Thrashové skupiny 90. let přišly s novějším, progresívnějším zvukem, zatímco tradiční thrash metal byl vnímaný už jen jako přežitek. Ale i z tohoto období vzniklo několik skvělých kousků, například album Night of the Stormrider (1992) od Iced Earth, které kombinovalo power metal s thrashem. Avšak mnohé skupiny, jako například Machine Head a Pantera se později zaměřily na pomalejší, módnejší thrash.

I když dominantním stylem rockové muziky 90. let byl alternativní rock, thrash měl také nezanedbatelný vliv. Oblíbená funk-metalová skupina Primus, ve které hrál bývalý kytarista Possessed Ler LaLonde, především ve své rané tvorbě mixovala funkový styl baskytary se značně thrashově ovlivněnými riffy.

V roce 1991 Metallica vydala rádiově orientované metalové album (tzv. Černé album), které kapele přineslo obrovský komerční úspěch, potom si pověstně ostříhali své dlouhé vlasy a vydali dvě alba, Load (1996) a ReLoad (1997), které se nesou spíše ve stylu alternativního rocku, blues a jižanského rocku.

V posledních letech si thrash, mezitím už považovaný spolu s jinými styly „extrémního metalu“ za mrtvý, začal získávat nové mladé publikum, pravděpodobně následkem obliby klasického rocku u dnešní „internetové“ generace.